Technologie

Technologie, jak je dnes známe, by nemohly existovat bez jejich historických p?vodc?. A je to stejné, i co se tý?e vále?ných technologií. Vále?né technologie se vyvíjely již od dávných ?as?, kdy byl vraždícím nástrojem pravd?podobn? jen pouhý kámen, p?es revoluci st?elného prachu až po novodobé výtvory. Je známo, že jedním z národ?, který p?isp?l do technologie vál?ení enormním množstvím výzkum?, poznatk? i vybudováním základ? pro dnešní technologické pokroky, byli práv? nacisti?tí N?mci. Jejich tehdy „tajné” d?sivé technologie nejenže vzbuzovaly hr?zu u tehdejších protivník?, ale jejich myšlenky vzbuzují hr?zu také ješt? dnes.
Následující body se zam??í na jednoduchou analýzu „tajné” nacistické vále?né technologie a její rozd?lení do t?í kategorií. A to:
1. Technologie, které byly zkonstruovány a zárove? použity.
2. Technologie, které byly zkonstruovány ale pouze testovány. (?asem by možná použity byly, ale válka skon?ila.)
3. Technologie, které byly pouhým nereálným konceptem, nikdy nebyly zkonstruovaný ani použity.
Dodate?n? bude tato práce zam??ena na poskytnutí informací ohledn? efektivnosti tehdejších nacistických technologii se zam??ením na p?ínos do dnešního sv?ta, jejich použitelnost a psychologický dopad v??i vlastník?m t?chto technologií a jejich oponent?. Naší výzkumnou otázkou je; Jestli by byly nacisté schopni zvrátit výsledek války za použití svých technologií, kdyby trvala déle a tím pádem m?li více ?asu na vývoj?
Technologie použity pro tuto práci byly vybíraný na základ? subjektivních sympatií a množství informací a zajímavostí, které k nim byly nalezeny.

Technologie, které byli zkonstruovaný a zárove? použity.
Ob? strany druhý sv?tový války m?li silný vývoj technologie vrtulník?, ale práv? N?mci se jako první dostali ke skute?né produkci. Cílem bylo vytvo?it technologii, která byla schopná rychlého a nenáro?ného vzlétání a p?istávaní, které by nebylo závislé od dlouhé p?istávací plochy. Další výhodou technologie vrtulník? m?la být jednoduchá nosnost zbraní a jejich následné použití ve výškách nad nep?áteli. N?mecký Flattner FI 282 se stal sv?tov? první velkoproduk?ní helikoptérou, které prototypy vznikali v roce 1941. Zakrátko objednávky t?chto stroj? vzr?stali a dostali se až na objednávku v po?tu 1000 kus?, které m?li být zkonstruovány a následn? použity v boji v roce 1944. Tato objednávka se ale nezda?ila uskute?nit, protože továrna byla zni?ena bombovým útokem a ostalo jenom 24 helikoptér. Tyto byly následn? využity na d?lost?elecké pozorování a pr?zkum až do posledních dní války. Válku p?ežili jenom 3 kusy Flattner?.
Poznatky, na které N?mci p?i výzkumu a konstrukci Flattner? narazili, byly významné p?i použití technologií vrtulník? b?hem studené války, a také po jejím konci. Formovali také základy pro konstruk?ní plány dnešních vojenských i civilních vrtulník?.

We Will Write a Custom Essay Specifically
For You For Only $13.90/page!


order now

Další technologií, která m?la za následek ur?itou revoluci ve svém oboru, byla ob?í super d?la známa pod mnohými p?ezdívkami, nap?íklad V3 a tzv. „Londýnská zbra?”. N?mecké super výkonné d?lo bylo obrovské d?lost?elecké dílo, které by mohlo ost?elovat Britské hlavní m?sto, Londýn, z tunel? vykopaných až do polí v blízkosti pob?eží Francie. Když bylo dílo dokon?eno, d?lo m??ilo 140 metru a bylo schopno vyst?elit až 140 kg granát na cíl vzdálený 165 km. Velikou výhodou tohoto d?la byla práv? možnost extrémní vzdálenosti dost?elu, která p?esahovala jakékoliv tehdejší ka?ony. Nep?átelé tedy nemohli v?d?t co, nebo odkud se na n? ?ítí. Vid?li by jenom letící ob?í t?žký granát, a ti, co by p?ežili, mohli sledovat jeho následky po dopadení na zemi.
A?koliv d?lo p?sobilo díky své velikosti neporaziteln?, bylo imobilní a nepraktické. Na tyto nevýhody se doplatilo ihned po sestrojení prvního prototypu, kdy p?i nájezdu protivníkových bombardéru dlouho nevydrželo a kv?li žádné schopnosti pohybu padlo nájezdu za ob??. Stihlo vypálit alespo? pár svých gigantických granát?, které jenom potvrdili protivník?m, že to byl velice úsp?šný nájezd. Kdyby totiž tento ka?on nezni?ili a N?mci pokra?ovali ve výzkumu, mohlo to mít celkem jiný vplyv na válku než jenom vzbuzení hr?zy z tak masivní a nebezpe?né technologie.

Technologie, které byli zkonstruovaný ale pouze testovaný. (?asem by možná použity byly, ale válka skon?ila.)
Od úsp?šných helikoptér Flattner N?mci i nadále zdokonalovali své letecké technologie. Jejich cílem bylo vytvo?it technologii, která by p?ed?ila všechny p?edch?dce letoun?. Nacisté p?išli s návrhem letounu, který m?l být naprosto nenápadný a ude?it rychle a nanejvýš p?esn?. Mnoho ?asu do konce války jim ale nez?stávalo. Prototyp stroje Horten Ho 229 zažil sv?j první úsp?šný testovací let jen n?kolik dní p?ed Vánocemi roku 1944. V t?chto m?sících však utíkal N?mc?m ?as dvojnásobn? rychle, a tak se tento bombardér nikdy nedo?kal výroby ve velkém.
Stroj Horten Ho 229 m?l daleko v?tší dolet a letovou rychlost než všechna letadla, která v té dob? existovala. Již tehdy stroj používal technologii pro utajení p?ed radary podobnou té, kterou v dnešní dob? využívají americké bombardéry B-2. Není tajemstvím, že co se tý?e technologického pokroku, tak byli N?mci o n?kolik let p?ed USA, SSSR i v?d?ími evropskými státy, a? už šlo o tanky, nebo rakety V-2. Hlavní inovací Reimara Hortena byl však nápad potáhnout povrch stroje sm?sí uhelného prachu a extrapojivého lepidla. To by podle n?j zap?í?inilo, že by letadlo absorbovalo elektromagnetické vlny spojeneckých radar?. Doufal, že speciální povrch v kombinaci s atypickým tvarem letadla vytvo?í letoun, který radary nezaznamenají. Letoun Horten Ho 229 tedy nikdy nezažil sv?j rozkvet, jelikož jeho konstrukce za?ali až koncem války. Tento stroj tedy z?stal pouhou nezodpov?d?nou otázkou, jestli by byl schopný pomoci Nacist?m zvrátit výsledek, jaký je ?ekal.
Ameri?tí technici tuhle otázku nezodpov?d?nou nechat necht?li a tak repliku letounu Horten Ho 229 zastavili pár let zpátky. Nov? postavená replika, která však nebyla schopna letu, stála v p?epo?tu více než 4,6 miliónu korun. Technik?m pak výstavba stroje zabrala zhruba 2500 hodin práce. Stroj by z?ejm? nebyl pro tehdejší radary zcela neviditelný, ale byl by dostate?n? nenápadný a rychlý pro to, aby ude?il v Londýn?, aniž by stihly spojenecké Spitfiry zareagovat. “Pokud by m?li N?mci ?as vytvo?it takové letouny, mohlo to mít na válku dopad,” uvedl expert na letectví z Imperial War Museum v Duxfordu Peter Murton pro deník Daily Mail.
Od klasických technologií typu tanky, letouny ?i palebná výstroj nacistických voják?, N?mci rozvíjely také chemické ?i nukleární zbran?. Výzkum n?meckých nukleárních zbraní byl do zna?né míry hnaný sout?živým duchem k Ameri?an?m. N?meckým fyzik?m se poda?ili d?ležité objevy v konstrukci nukleárního reaktoru, a to hlavn? separace izotopu a produkce t?žké vody. Tyto dva objevy byly nezbytné propriety pro sestrojení funk?ní a enormn? destruk?ní nukleární bomby. N?mecko ale nebylo schopno vytvo?it pln? funk?ní nukleární zbra?. Byli tam r?znorodé faktory, které drželi Nacistické N?mecko od pr?lom? pot?ebných na nukleární bombu, jako nap?íklad zasahování vlády, vyhošt?ní židovských fyzik?, navrhovaní a následní posílaní akademiku do boje a omezené zdroje. Nacistické poznatky se ale pozd?ji stali klí?em k výzkumu nukleárních zbraní za studené války.

Pokud by válka pokra?ovala a N?mci m?li dostatek zdroj? na dokon?ení svých bombových a nukleárních projektu, je pravd?podobné, že by mohli zni?it Manhattan bez sebemenšího povšimnutí p?íchozí hrozby.

Technologie, které byli pouhým nereálným konceptem, nikdy nebyly zkonstruovaný ani použity.

Je známé, že Hitler spolu se svými konstruktéry ?i akademiky piln? pracovali na vymýšlení zp?sob? jak nep?átelé nadobro porazit a docílit vítezství nacistického N?mecka a jejich spojenc?. Byly pro to ob?továny nemalé zdroje, ?i už finan?ní anebo materiální. Nápady p?icházeli ?i už ze strany Hitlerových povel? nebo ze strany akademik?, technik?, ?i oby?ejných lidí, neustále po celé trvání války. Když se na n?které návrhy podíváme te?, m?žou se nám zdát nemožné dokonce i v dnešní technologicky vysp?lé dob?. Jedným z t?chto návrh? byl n?mecký projekt s kódovým ozna?ením „Silbervogel”. Byl to teoretický návrh pro sub orbitální bombardovací letadlo, které by m?lo být schopno dosáhnout výšku 90 mil a bombardovat New York po vyslání z N?mecka. Bylo to tedy pouhým teoretickým návrhem, ale práce, kterou N?me?tí výzkumníci tehdy odvedli, m?la a má vliv na dnešní výzkum raketových technologii.

N?mecká technologie tank? za druhé sv?tové války nem?la konkurenta. I p?es jejich již aktuáln? pokro?ilé stroje, neustále konstruovali nové a zlepšovali staré. N?mci pracovali na r?zných t?žkých, super t?žkých i gigantických tancích. Nejznám?jší z t?chto ob?ích stroj? byly P1000 Ratte a P1500 Monster. Byly to tanky, které vážili 1000 a 1500 ton. Tyto masivní tanky by byly srovnateln?jší spíše s bitevními lod?mi, vyzbrojenými námo?ními zbran?mi a s posádkou alespo? 10 muž?. Dizajn t?chto tanku nebyl zrovna nejprakti?t?jší a tak to nedotáhli ani skrze tzv. moc-up fázi. (kdy se p?eddyzajnovaný stroj postaví do reálný velikosti). Pokud by ale postaveny byly, mohli by být tém?? nezni?itelné jiným zp?sobem než t?žkým bombardováním. Tyto tanky by tedy mohli zvrátit celkový výsledek války a taktéž p?inést do zp?sob? druhé sv?tové války nové vojenské strategie.

x

Hi!
I'm Belinda!

Would you like to get a custom essay? How about receiving a customized one?

Check it out